PŘEPRAVA KONĚ
Koně můžeme přepravovat z různých důvodů (na dostihy, závody, při koupi, klisnu k připouštění, z veterinárních důvodů,...). Přepravovat můžeme autem, vagónem, lodí nebo letadlem. Při přepravě autem uvazujeme menší počet koní hlavami ve směru jízdy. Při větším počtu pak kolmo na směr jízdy, hlavami na levou stranu.
Ne každý kůň však transport snáší. Proto si mají koně zvykat už od mládí na přepravu a zvuk auta. Mladé koně vodíme za koněm starším, zkušeným buď z přírodní rampy nebo rampy přímo z auta. Z počátku jsou nedůvěřiví, nejsou-li ochotni spolupracovat nenutíme je násilím, ale pozvolna je přivykáme novému prostředí. Hlavně nesmíme koni zavazovat oči nebo ho do auta zahánět bičem. To by mohlo špatně skončit. Po nenásilném přístupu si na přepravu zvyknou. Pokud koně odmítají poslušnost, je to buď špatným zacházením nebo charakterem, setkáme se s tím hlavně u koní se špatným zážitkem (zranění, špatné prostředí,...) nebo u koní starších, kteří si na přepravu těžko zvykají.
Při přepravě musíme koně vždy chránit před případným poraněním. Na všechny čtyři nohy se nasouvají plstěné a kožené chrániče, které sahají od patní kosti až ke kopytu, tím je chráněna korunka. Nemáme-li chrániče, můžeme použít obyčejné bandáže. Nohy ovineme jemnou houní a obandážujeme je, dodatečně pak přiložíme kamaše. Spěnkové klouby a předloktí je rovněž možno chránit speciálními koženými nebo plstěnými chrániči. Nesmíme taky zapomenout chránit kořen ocasu. Kůň, který se v autě opírá o stěnu přepážky, si může do krve odřít ocas u kořene, ten pak nesmírně dlouho odrůstá. Ocas je možno obandážovat (asi v jedné třtině délky ocasu od kořene), není to však bezpečné vzhledem k tomu, že kořen ocasu je silně prokrvený a sevřeme-li ho moc silně, kůň může přijít o ocas kvůli nedokrvení. Jsou známy případy, kdy ocas po dlouhotrvající přepravě odpadl kvůli silně zatažené bandáži. Nejvhodnější hotová ochrana ocasu je proto pokrývka ze silného materiálu, která je zajištěna před spadnutím seřiditelným páskem kolem krku. Ohlávka musí být měkká a silná, nesmí dřít tlamu. Za ušima, na týlu a na nosu ji můžeme obšít kožešinou. Můžeme také použít speciální přepravní ohlávku.
Ne každý kůň však transport snáší. Proto si mají koně zvykat už od mládí na přepravu a zvuk auta. Mladé koně vodíme za koněm starším, zkušeným buď z přírodní rampy nebo rampy přímo z auta. Z počátku jsou nedůvěřiví, nejsou-li ochotni spolupracovat nenutíme je násilím, ale pozvolna je přivykáme novému prostředí. Hlavně nesmíme koni zavazovat oči nebo ho do auta zahánět bičem. To by mohlo špatně skončit. Po nenásilném přístupu si na přepravu zvyknou. Pokud koně odmítají poslušnost, je to buď špatným zacházením nebo charakterem, setkáme se s tím hlavně u koní se špatným zážitkem (zranění, špatné prostředí,...) nebo u koní starších, kteří si na přepravu těžko zvykají.
Při přepravě musíme koně vždy chránit před případným poraněním. Na všechny čtyři nohy se nasouvají plstěné a kožené chrániče, které sahají od patní kosti až ke kopytu, tím je chráněna korunka. Nemáme-li chrániče, můžeme použít obyčejné bandáže. Nohy ovineme jemnou houní a obandážujeme je, dodatečně pak přiložíme kamaše. Spěnkové klouby a předloktí je rovněž možno chránit speciálními koženými nebo plstěnými chrániči. Nesmíme taky zapomenout chránit kořen ocasu. Kůň, který se v autě opírá o stěnu přepážky, si může do krve odřít ocas u kořene, ten pak nesmírně dlouho odrůstá. Ocas je možno obandážovat (asi v jedné třtině délky ocasu od kořene), není to však bezpečné vzhledem k tomu, že kořen ocasu je silně prokrvený a sevřeme-li ho moc silně, kůň může přijít o ocas kvůli nedokrvení. Jsou známy případy, kdy ocas po dlouhotrvající přepravě odpadl kvůli silně zatažené bandáži. Nejvhodnější hotová ochrana ocasu je proto pokrývka ze silného materiálu, která je zajištěna před spadnutím seřiditelným páskem kolem krku. Ohlávka musí být měkká a silná, nesmí dřít tlamu. Za ušima, na týlu a na nosu ji můžeme obšít kožešinou. Můžeme také použít speciální přepravní ohlávku.
Transportní auto by mělo splňovat bezpečnostní předpisy a musí být označeno nápisem "Pozor koně, Přeprava koní". S koňmi jede vždy doprovod.
ČIŠTĚNÍ + MYTÍ
ČIŠTĚNÍ
Koně, ustájení v boxech, potřebují každodenní péči o srst. Není to důležité jen pro jejich čistotu, ale i pro jejich zdraví. Při denním čištění je větší pravděpodobnost, že si nějakého úrazu či otlačeniny všimnete dřív, než bude pozdě. Hřívu a ocas je třeba důkladně pročesat. Čištění je zároveň i důležitou masáží svalů, která uvolňuje a podporuje prokrvení celého těla koně. Dávejte pozor při čištění na poranění, kožní choroby anebo nezvykle teplá či nateklá místa. Koně chovaní venku se čistí sami. Čištění je formou společenského chování a koně ho používají, když je něco na těle svědí. Oleje a tuky v koňské kůži ho chrání proti povětrnostním vlivům okolí. Pokud koně něco svědí, válí se po zemi. Na jaře a na podzim se drbáním o stromy zbavují línající srsti.
-Pomůcky na čištění
Rýžový kartáč má dlouhé tuhé štětiny, které odstraňují bláto z nestříhaného koně. Nikdy jej nepoužívejte na citlivá místa.

Měkký kartáč je hlavní kartáč, který se používá k odstranění prachu a mastnoty. Kratší a měkčí štětiny proniknou skrz srst až ke kůži.

Gumové nebo kovové hřbílko se požívá k odstranění prachu a mastnoty z měkkého kartáče přejížděním po štětinách.

Vodní kartáč je dlouhý, úzký s krátkými štětinami. Používá se zvlhčený vodou k uhlazování ocasu a hřívy po kartáčování.

Houby se požívají s teplou vodou k čištění oblastí kolem očí, nozder a řiti.

Kopytním háčkem se odstraňuje špína a kamínky z kopyt. Je to při čištění první úkon a měl by být prováděn alespoň 2x denně, před prací a po ní.

Kopytní olej chrání stěnu kopyta a dodává jí lesku. Tenkou vrstvu nanášíme na stěnu až ke korunce a na chodidlo.
Vytírací polštářek vyrobený z kůže a vycpaný se používá ke tření koně. Dříve se k tomuto účelu používaly víchy ze slámy nebo sena.
Hřeben na ocas a hřívu se vyrábí z hliníku nebo umělé hmoty a používá se k protrhání ocasu a při splétání ocasu a hřívy.
Vytírací polštářek vyrobený z kůže a vycpaný se používá ke tření koně. Dříve se k tomuto účelu používaly víchy ze slámy nebo sena.
Hřeben na ocas a hřívu se vyrábí z hliníku nebo umělé hmoty a používá se k protrhání ocasu a při splétání ocasu a hřívy.
Většině koní se česání líbí, ale jsou i tací, kteří jsou lechtivý nebo jim čištění vadí. V každém případě bychom však měli čištění provádět uvážlivě a trpělivě.
Vyškrabávání kopyt: Každé čištění by mělo začínat vyškrabáváním kopyt. Na nečistoty, které z kopyta seškrábnete, byste měli mít přichystané kolečko nebo koš.
1. Postupně zdvihněte všechny nohy jednu po druhé. Kopytním háčkem vyškrábněte veškerou špínu. Postupujte od patky ke špičce, abyste neublížili měkkým a citlivým částem kopyta.
2. Vyčistěte štěrbinu ve střelu a zkontrolujte kvalitu podkov.
2. Vyčistěte štěrbinu ve střelu a zkontrolujte kvalitu podkov.

Vytírání: Vytírání se provádí za dobu, kdy jsou póry kůže otevřené. Koně vytírejte po práci.
1. Použijte měkký kartáč a gumové hřbílko. Začněte od krku a nejprve vyčistěte vnitřní(levou) stranu koně.
2. Třecím polštářkem poklepávejte po svalech, aby se tonizovaly a abyste dodali koni krásný lesk.
3. Měkkým kartáčem nebo utěrkou vyčistěte koni hlavu. Pozor na místa, kde se kůže dotýká lebky.
4. Jako poslední vyčistěte koni ocas a hřívu. Použijte vodní kartáč a vykartáčujte ocas a hřívu. Úplně nakonec ještě koně celého přetřete stájovou utěrkou. Tím odstraníte z povrchu těla prach. A máte koně kompletně vyčištěného a připraveného buďto na práci nebo na ustájení.
2. Třecím polštářkem poklepávejte po svalech, aby se tonizovaly a abyste dodali koni krásný lesk.
3. Měkkým kartáčem nebo utěrkou vyčistěte koni hlavu. Pozor na místa, kde se kůže dotýká lebky.
4. Jako poslední vyčistěte koni ocas a hřívu. Použijte vodní kartáč a vykartáčujte ocas a hřívu. Úplně nakonec ještě koně celého přetřete stájovou utěrkou. Tím odstraníte z povrchu těla prach. A máte koně kompletně vyčištěného a připraveného buďto na práci nebo na ustájení.
Při čištění byste měli stát vždy na vnitřní straně koně, abyste zabránili kopnutí. Kůň by měl být zajištěn ohlávkou a vodítkem. Čištění by mělo být prováděno venku, aby vyhřebelcovaný prach na koně znovu nesedal, a abyste vy i váš kůň tento prach nevdechovali.


MYTÍ
Koně koupeme v létě, kdy je teplota vody 18 - 20°C. Většinou koupeme v přirozených koupalištích s písčitým dnem, málo hlubokém s klidným tokem vody. Doba pobytu koně ve vodě by měla být asi 15 min. Nekoupeme koně uhřátého a zpoceného. Po koupeli provádíme do sucha, aby neprochladl.

Kromě kopyt se omývá ještě kštice, hříva a ocas. Hřebcům omýváme předkožku, klisnám omýváme zevní pohlavní orgány. Teplota vody by měla být 30 - 35°C. K mytí používáme nedráždivé mýdlo, nejlépe speciální šampon pro koně. Umytá místa setřeme stěrkou na stírání vody a vytřeme do sucha. Koně umýváme v létě venku, v zimě ve speciálních boxech. Po omytí podesteleme čistou slámou.

*bazén pro koně
TYPY STŘIHŮ
-Existuje spousta druhů stříhání koně, podle toho, jakou práci vykonává a typu srsti.
Plný střih, jak už sám název napovídá, představuje ostříhání celého těla koně. Plný střih se většinou používá u koní provádějících velmi rychlou práci, jako je dostih, nebo u koní, kteří jsou na přehlídkách hodně brzy na jaře.
Dekový střih je nejběžnější střih koně. Ponechává se plocha hřbetu, beder a horní části zadku neostříhaná(končetiny se taky nechávají neostříhané). Dekový střih se požívá pro koně vykonávající střední až těžkou práci.
Plný střih, jak už sám název napovídá, představuje ostříhání celého těla koně. Plný střih se většinou používá u koní provádějících velmi rychlou práci, jako je dostih, nebo u koní, kteří jsou na přehlídkách hodně brzy na jaře.
Dekový střih je nejběžnější střih koně. Ponechává se plocha hřbetu, beder a horní části zadku neostříhaná(končetiny se taky nechávají neostříhané). Dekový střih se požívá pro koně vykonávající střední až těžkou práci.

Nízký postráňkový střih se provádí na koních, kteří jsou chováni venku a na koních neprovádějících těžkou práci. Tento střih spočívá v ostříhání srsti ze spodní části krku, oblasti mezi předníma nohama, z břicha a horní části zadních nohou.
U překážkového střihu se stříhá hlava, spodní část krku, břicho a horní část zadních nohou. Střih končí přesně za ušima. Často se používá,již podle názvu, pro koně parkurové.
U honebního střihu se stříhá celé tělo kromě nohou a sedlové části na ochranu hřbetu.
U překážkového střihu se stříhá hlava, spodní část krku, břicho a horní část zadních nohou. Střih končí přesně za ušima. Často se používá,již podle názvu, pro koně parkurové.
U honebního střihu se stříhá celé tělo kromě nohou a sedlové části na ochranu hřbetu.

U náprsenkového střihu se stříhá jen srst ze spodní části hlavy, spodní části krku až dolů k prsům.
U zástěrového střihu se stříhá stejně jako u náprsníkového, ale stříhá se ještě k tomu i plocha nad předníma nohama sahající pod hrudník
Irský střih spočívá v odstranění srsti z břicha a prsou a části plecí a krku. Někdy se stříhá i na hlavě.
U zástěrového střihu se stříhá stejně jako u náprsníkového, ale stříhá se ještě k tomu i plocha nad předníma nohama sahající pod hrudník
Irský střih spočívá v odstranění srsti z břicha a prsou a části plecí a krku. Někdy se stříhá i na hlavě.

Stříhání koní je celkem nebezpečná a obtížná práce. Začátečníci by neměli koně stříhat sami, ale ponechat to na zkušenějším.
CELKOVÉ SHRNUTÍ:
-Jakmile se rozhodnete pro nějaký střih, všechny hranice na koňském těle si vyznačte křídou nebo vlhkým sedlovým mýdlem.
- Stříhat začněte odpředu, na krku a plecích, a postupujeme dozadu. Strojek veďte proti srsti dlouhými rozmáchlými tahy. Každý tah by měl být rovnoběžný a měl by trochu překrývat předcházející.
- Při stříhání krku a hlavy musíte dát pozor na hřívu. Vystřihněte úzký proužek hřívy tam, kde prochází nátylník uzdy. Stačí jen 5 cm.
- Po krku a plecích pokračujte tělem až k zádi koně. Pod ocasem se většino
- Stříhat začněte odpředu, na krku a plecích, a postupujeme dozadu. Strojek veďte proti srsti dlouhými rozmáchlými tahy. Každý tah by měl být rovnoběžný a měl by trochu překrývat předcházející.
- Při stříhání krku a hlavy musíte dát pozor na hřívu. Vystřihněte úzký proužek hřívy tam, kde prochází nátylník uzdy. Stačí jen 5 cm.
- Po krku a plecích pokračujte tělem až k zádi koně. Pod ocasem se většino